Ve sklizňovém roce 2012 jsme zaznamenali u našich zemědělských podniků, které využívají naši technologii pěstování řepky, významný úspěch.
Zemědělské družstvo Dolní Hořice se umístilo v rámci SPZO v kategorii 301-500 ha na 7. místě s výnosem 4,15 t/ha na výměře 480 ha. Nutno dodat, že mezi ZD Dolní Hořice na 7. místě a Ciz-agrem,a.s. na místě čtvrtém je rozdíl pouhých 30 kg řepkového semene na hektar. Pokud bychom sledovali dva ukazatele současně, a to výnos a výměru řepky, umístilo by se Zemědělské družstvo Dolní Hořice v rámci SPZO na druhém místě za Rolnickou společností Lesonice a.s., která dosáhla průměrného výnosu 4,3 t/ha na výměře 650 ha.
Takto vynikajícího úspěchu jsme dosáhli, přestože nám 200 ha ze 480 ha celkové plochy poškodily kroupy v míře 45-65 %. Nebýt této okolnosti, bylo to první místo jako vyšité.
Samozřejmě je za tímto výsledkem několik let perné práce, přizpůsobování technologie pěstování řepky místním poměrům, přesvědčování, pokusů, chyb i omylů. Velký význam mělo určitě sladění agrotechniky pěstování řepky s některými zásahy pomocí přípravků, hnojiv a s některými pomocnými látkami, které jsme do technologie pěstování řepky zařadili.
Jinak bych letošní přírodní podmínky pro pěstování řepky hodnotil spíše jako průměrné. Nepříliš příznivá zima, kdy po dlouhém období tepla přišly velmi silné únorové mrazy. U těch našich pěstitelů, kde nebyla alespoň minimální sněhová pokrývka, způsobily tyto mrazy poškození řepek, především hlavního stonku, jeho zahnívání a pomalý regenerační proces na jaře. Někteří pěstitelé se snažili zastavit tento nepříznivý proces celkem zbytečnou aplikací přípravku s účinnou látkou Thiofanát-methyl, neúčinnou ovšem na saprofytické bakterie. Porostům tím ale neublížili. Jediný účinek by mohla mít aplikace mědi, ale pouze systémické samozřejmě. Naši pěstitelé na základě našeho doporučení neudělali ani to, ušetřili nemalé peníze se stejným výsledkem. Větší význam měla spíše aplikace některých posilujících látek, velmi pečlivě vybraných a ve správnou dobu použitých. V průběhu roku se u některých našich pěstitelů projevil částečný nedostatek vláhy, neboť někdy zapršelo o něco později, než jsme potřebovali. Také se někde začal projevovat částečný nedostatek přijatelného draslíku, často i kvůli vyšším teplotám než obvykle, porosty byly nižší než bychom potřebovali, ale zase byli díky tomu nižší sklizňové ztráty. Určitý vliv měl i letošní vyšší výskyt fómy než obvykle.